Gravel Ramble Camp Podzim 11.—14. 9. 2025
Na podzimní camp jsme se dlouho těšili a počasí jsme vyhlíželi minimálně měsíc dopředu. Je jasné, že nám žádná předpověď nic nezaručí, ale doufali jsme, že nás čeká slunečný víkend. Jesenické hory jsou na podzim nádherné, ale často i nevyzpytatelné. Jak ale praví staré přísloví – musíme hrát s kartami, které nám byly rozdány.
Den první
Přípravy začaly už ve čtvrtek ráno. Sluníčko nám přes okna krásně svítilo a dodávalo naději, že se víkend opravdu vydaří. Odpoledne už jsme měli navařeno, nachystané dřevo na večerní opékačku a dokonce i ovečky netrpělivě čekaly na první účastníky.
Den druhý
Celou noc prachsprostě chcalo. Ráno u snídaně ale sluníčko začalo vykukovat zpoza mraků a všechno vypadalo nadějně. Cesty pomalu osychaly a pár kaluží nebo kus bahýnka nás rozhodně nerozhodilo. Jelo se parádně – husté jesenické lesy, výhledy, dlouhé sjezdy a i ty výjezdy snad všem chutnaly (v to aspoň pevně doufáme).
Když jsme dorazili na naši polední zastávku na Rabštejně, byli jsme trochu obahnění, ale šťastní. Rabštejn je proslulý svojí kuchyní a hlavně maxi kynutým knedlíkem s vanilkovým přelivem. Já si teda myslím, že je to spíš vanilková omáčka. Každopádně je obrovský a sníst ho celý vyžaduje pořádný výkon a hlad.
Po vydatném obědě jsme se vydali zpátky. Lesní cesty, chvíli asfalt, chvíli gravel, chvilku zase les a sem tam nějaký výhled. Když jsme přijížděli k chalupě, sluníčko už viselo těsně nad horizontem.
Den třetí
Noc byla opět ve znamení deště, úplně stejně jako ta předchozí. Snídali jsme dlouho a na kolo jsme vyrazili až později. Trasu jsme operativně upravili a snažili se kličkovat mezi dešťovými mraky, které jsme bedlivě sledovali ve všech možných předpovědích a na všech dostupných telefonech. Tato strategie se ukázala jako velmi úspěšná… až do chvíle, kdy jsme přece jen pořádně zmokli.
Naštěstí jsme nebyli daleko od úkrytu v podobě restaurace. Oběd, kafe, čaj, grog, svařené víno, dezerty… objednávky byly opravdu pestré. Velký dešťový mrak jsme přečkali a usušili všechno, co bylo mokré. Za sebou nechal hustou mlhu, která zbytku jízdy dodala trochu irsko–skotskou atmosféru. Na chalupu jsme pak dorazili už bez deště.
Den čtvrtý
V plánu byla kratší vyjížďka, ale déšť nám od rána nedovolil ani vystrčit ruku ze dveří. Když konečně ustal, vydali jsme se alespoň na krátkou procházku po okolních kopcích a k místní železité kyselce. Místní jí říkají „prdlavka“ kvůli její vůni, ale prý má zázračné léčivé účinky. Nejčastěji ji pijí proti trudomyslnosti.
Děkujeme všem, kteří přijeli na náš podzimní Gravel Ramble Camp. I když nám počasí přálo jen napůl, věříme, že jsme si to společně všichni užili.
